Active and passive voice (činný a trpný rod)

Na začátek je nutno říci, že trpný rod je v anglickém jazyce mnohem více používaný ve srovnání s češtinou.

V anglickém jazyce, v jednoduché oznamovací větě se na prvním místě vždy nachází podmět (na rozdíl od češtiny, kde podmět může být i na jiném místě – „Na druhém místě se umístil můj bratr“, nebo dokonce i nevyjádřený – „Prší.“). Například: It (podmět) is raining. The car (podmět) is green. My mother (podmět) worked in the office.

  • Pokud tento podmět vykonává nějakou činnost, říkáme, že sloveso je v činném rodě.  I (podmět) read a book. Podmět (já) vykonává činnost.
  • Naopak, když podmět přijímá činnost, sloveso je v trpném rodě. The book (podmět) is read by me. Podmět (kniha) nevykonává činnost, ale přijímá ji – kniha je čtena.

Trpný rod formujeme pomocí slova „to be“ (mění se dle příslušného času) a třetí formy slovesa „past participle“ (toto se samozřejmě nemění). Pokud uvádíme činitele děje, uvedeme ho slovem „by“. Zároveň si podmět a předmět vymění místo ve větě, čili podmět se stává předmětem a naopak:

Činný rod – My mother (podmět) reads a book (předmět).
Trpný rod – The book (podmět) is read by my mother (předmět).

Použití trpného rodu

Pokud možno větu říci v činném i trpném rodě, upřednostňuje se činný rod. Výjimky tvoří následující situace:

  • Nevíme identifikovat činitele děje a tudíž se vyhneme jmenování podmětu:

The bridge was built in 1950. (Most byl postaven v roce 1950 – nevíme kým. Samozřejmě, že věta v činném rodě by zněla – They built the bridge in 1950 a byla by gramaticky správná, ale v angličtině se snažíme vyhýbat se neurčitým záměnám, pokud to jde, a na to právě použijeme trpný rod.)

  • Nechceme identifikovat činitele děje, například kvůli připisován odpovědnosti.

I was told to do it. (Bylo mi řečeno, abych to udělal. Nechci říct kým a v činném rodě bych musel samozřejmě podmět vyjádřit – John, He or My boss (podmět) told me to do it.)

  • Chceme se vyhnout jmenování činitele děje, protože je nepodstatný, nebo zcela samozřejmý z kontextu věty.

This illness can be cured easily.

  • Trpný rod se také často vyskytuje v odborné nebo technické literatuře. Autor se tím vyhýbá častému opakování slov jako I nebo WE.
  • Když chceme zdůraznit činitele, nebo původce nějaké akce použijeme také trpný rod.

The window was broken by John. (Věta v činném rodě by zněla – John broke the window, ale trpný rodem dosáhneme zvýraznění toho, že právě John rozbil to okno.)

Trpný rod můžeme použít i ve všech časech, které již známe:

Present Simple:

I write a book. The book is written by me.

Čili postup jak jsme si řekli: vyměníme místa podmětu (I) a předmětu (book), dále časujeme sloveso „to be“ – třetí osoba jednotného čísla, přítomný čas – „is“ a past participle (třetí tvar) od write – written.

Present Progressive:

I am writing a book The book is being written by me.

Postup stejný jako při předchozím čase. Vyměníme podmět s předmětem, sloveso „to be“ dáme do přítomného času, na rozdíl od jednoduchého času, v průběhových časech v trpném rodě přidáváme slovo „being“ (bez něj bychom totiž nerozlišují jednoduchý a průběhový čas) a nakonec ještě přidáme třetí tvar slovesa write.

Past Simple:

I wrote a book. The book was written by me.

Opět, jediné co se bude měnit, a to podle času, bude sloveso „to be“ – v minulém čase – „was“

Future:

I will write a book. The book will be written by me.

Budoucí čas od slovesa „to be“ je will be, ostatní platí jako při předchozích časech.

Present Perfect:

I have written a book. The book has been written by me.

Předpřítomný čas tvoříme pomocí „have“ a třetí formy slovesa, tak to uplatníme při trpném rodě. Třetí tvar od „to be“ je „been“, před něj zařadíme již zmíněné „have“ a nakonec past participle od write – written, čili „has been written“

Past Progressive:

I was writing a book. The book was being written by me.

Zde si můžeme do detailů rozebrat proč věta v minulém průběhovém čase vypadá tak jak vypadá. „Was“ – protože je to minulý čas, „being“ – protože je to průběhový čas, no a „written“, které je ve všech trpný rodech stejné, nezávisle na času, protože je to past participle od write.

Conditional:

I would write a book. The book would be written by me.

Podmiňovací způsob, protože to není čas a ani nemá s časem nic společného, tvoří trpný rod velmi jednoduše, „to be“ se měnit nebude (nemá proč, protože nemluvíme o čase, ale o způsobu) a write změníme na writte.

Komentáře nejsou povoleny.